|
|
Srovnání měrných aktivit cesia 137 v různých druzích mechu
TRNKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo změřit obsah cesia 137 v různých druzích mechu na území zasaženém radiačním spadem a porovnat, zda různé druhy mechů mají rozdílnou tendenci absorbovat radionuklidy. Za účelem dosažení cíle byla stanovena výzkumná otázka: Obsahují různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem rozdílné množství cesia 137? Teoretická část práce obsahuje informace potřebné k pochopení řešené problematiky a uvedení do současné situace. Jedná se o základní radiobiologické pojmy a základní jednotky a veličiny. Dále jsou uvedeny informace o radionuklidu Cs-137, jeho zdrojích a kinetice v přírodě. V praktické části práce je rozebrána metodika a výsledky praktického měření vzorků mechu, ale i půd odebraných z jejich podloží. V odborné literatuře je mech často uváděn jako významný bioindikátor radionuklidů. V této práci jsou ale vzorky mechu odebírány podle konkrétního druhu s cílem zjistit, zda se u jednotlivých druhů liší tendence absorbovat radionuklidy. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality, kde byl podle dřívější studie naměřen vysoký obsah Cs-137 v půdách, způsobený radioaktivním spadem v roce 1986. Celkem bylo odebráno 20 vzorků mechů a 20 vzorků půd z jejich podloží. Jednou lokalitou odběru byl i ostrov Valaam nacházející se na Ladožském jezeře v Ruské federaci, kde byly odebrány čtyři vzorky mechu. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního radionuklidu K-40. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. Měření hmotnostní aktivity Cs-137 ve vzorcích mechu a ve vzorcích půd z jejich podloží společně s výpočtem transferového poměru potvrdili, že různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem obsahují rozdílné množství Cs-137.
|
|
|
Vertikální distribuce Cs-137 v neobdělávaných půdách
HÁJEK, Daniel
Z pohledu dlouhodobé kontaminace radionuklidy, je nejvýznamnějším prvkem 137Cs. Cesium se vstřebává jak do lidského organismu, tak do rostlin a je stále deponováno především ve svrchních vrstvách půdy. První část bakalářské práce zahrnuje teoretický přehled vztahující se k řešené problematice spolu s úvodem do gama spektrometrie. V odborné literatuře zabývající se problematikou radioaktivního cesia a jeho migrací v půdě byly vzorky doposud odebírány pouze po větších vrstvách, svrchní (0 - 5 cm) a spodní (5 - 20 cm). V této práci byly vzorky jednotlivých půd odebírány v jednocentimetrových vrstvách, s cílem zjistit v jaké vrstvě půdy se nachází nejvíce 137Cs, jelikož se předpokládá, že 137Cs je stále v dosahu kořenového systému rostlin. Distribuce radionuklidů v půdě je ovlivněna několika hlavními faktory. V obdělávané půdě, její orné části, je obsah 137Cs v jednotlivých vrstvách homogenní, kdežto v neobdělávaných půdách je patrné rozvrstvení odpovídající migraci 137Cs do hloubky a vliv kořenového systému rostlin ve svrchní vrstvě půdy. Vzorky měřených půd byly odebírány v chráněné krajinné oblasti Šumava v okolí Kvildy, Horské Kvildy, Modravy, Bučiny, Borové Lady, Zadova a Nových Hutí. Výsledné gama spektrum bylo vyhodnocováno germaniovým detektorem s vysokým rozlišením v kombinaci s mnohokanálovým analyzátorem v programu GAMAT na pracovišti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Z veškerých měření bylo zjištěno, že nejvíce 137Cs je deponováno v první vrstvě půdy, ovšem s minimálním rozdílem oproti vrstvě druhé. Ve vrchních vrstvách půdy je deponováno nejvíce 137Cs, které je v dosahu kořenového systému rostlin. Ze získaných dat je patrná i distribuce 137Cs v půdě.
|
host ::
RSS.